|
|
Účast veřejnosti na rozhodování ve věcech životního prostředí
Balážová, Julie ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Fiala, Zdeněk (oponent)
Účast veřejnosti na rozhodování ve věcech životního prostředí Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá účastí veřejnosti ve správních procesech, které se týkají životního prostředí. Ve veřejných diskusích zaznívá toto téma zejména v souvislosti s legislativními snahami o zrychlení povolovacích procesů ve stavebním právu. Zdaleka se však netýká jen jich a právní úprava je rozptýlena v mnoha předpisech. Cílem práce je proto představit uceleně vybrané zákony a rozebrat podmínky a rozsah účasti osob na řízeních, která jsou podle nich vedena. V první řadě jsou čtenáři seznámeni s formami "účasti" a různými definicemi "veřejnosti". Následně jsou představeny prameny právní úpravy a z nich vybrány zákony, které jsou podrobně popsány v dalších částech. Dále je vysvětleno, jak účastníky řízení vymezuje správní řád, jak se tato úprava dotýká dalších předpisů a jaké problémy v praxi některá ustanovení mohou přinést. Další část představuje mezinárodní dokument, který se účastí veřejnosti obecně zabývá, a to tzv. Aarhuskou úmluvu a zmiňuje její význam v evropském i českém právu. Dále se autorka zaměřila už na popis zákonů, podle kterých jsou vedena řízení, jejichž výsledkem je povolení určité činnosti (dle zákona o integrované prevenci) či záměru (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) s významnými negativními...
|
|
|
Informace o životním prostředí
Švecová, Klára ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Jakkoli můžeme právo na informace o životním prostředí dnes chápat jako cosi automatického a v demokratické společnosti zcela přirozeného, je třeba si uvědomit, že v minulosti tomu tak zdaleka nebylo. Ruku v ruce s principem uzavřenosti státní správy neměla veřejnost prakticky žádnou možnost získat informace týkající se nejenom stavu životního prostředí, ale ani informace obecné týkající se prakticky čehokoli. Ostatně není se čemu divit, vždyť před rokem 1989 nebylo jak obecné právo na informace tak právo na informace o životním prostředí nijak zákonně natož ústavně upraveno. Nicméně demokratické změny odehrávající se po sametové revoluci s sebou přinesly i změny v oblasti práva na informace a toto právo bylo jak ve své obecné rovině - práva na informace, tak ve své speciální rovině - práva na informace o životním prostředí, zařazeno do právního předpisu nejvyšší právní síly, do Listiny základních práv a svobod, která se stala Usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. součástí ústavního pořádku České republiky. Na základě ústavního zakotvení pak bylo právo na informace o životním prostředí upraveno také v rovině zákonné (zákon č. 123/1998 Sb.), díky které dnes může veřejnost toto své právo s většími či menšími obtížemi nerušeně vykonávat. I přes argumenty uvedené v diplomové práci...
|
|
|
Právo na informace o životním prostředí v kontextu svobodného přístupu k informacím
Prágerová, Lenka ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Tématem diplomové práce je právo na informace o životním prostředí v kontextu svobodného přístupu k informacím. Jedná se o progresivní oblast mezinárodního i českého práva, jejichž společným cílem je zaručit právo na informace všem osobám bez rozdílu a efektivně odstraňovat překážky zpřístupňování informací. Takto získané informace jsou užitečným nástrojem zejména pro tvorbu a posílení uvědomělé občanské společnosti. Tato diplomová práce si klade za cíl rozebrat obsah, význam a postavení všech stěžejních právních pramenů a určit vztah, který mezi nimi navzájem panuje. Důraz při tom klade na analýzu české právní úpravy a poznání jejích případných nedostatků.
|
|
|
Posuzování vlivů na životní prostředí a účast veřejnosti.
Michek, Jan ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Tématem této diplomové práce je Posuzování vlivů na životní prostředí a účast veřejnosti. Struktura této diplomové práce je tvořena celkem šesti hlavními kapitolami, které jsou dále systematicky členěny do příslušných oddílů a pododdílů. První kapitola je kapitolou úvodní, ve které jsou obecně představena hlavní východiska úpravy procesu EIA. Ve druhé kapitole se čtenář může seznámit s přehledem základních mezinárodněprávních a evropských dokumentů, které se dotýkají dané problematika. Posléze následují dvě klíčové kapitoly této práce, které pojednávají o účinné právní úpravě procesu EIA v České republice a změnách, které přinesla novela č. 39/2015 Sb. o změně zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Pátá kapitola je následně věnována problematice účasti veřejnosti. Poslední kapitola je tvořena závěrem, ve kterém autor hodnotí a shrnuje nosné myšlenky diplomové práce.
|
|
|
Environmental Democracy Index based on the Aarhus Convention: foundation, framework and indicators
Macurová, Miriam ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Syrovátka, Miroslav (oponent)
Diplomová práca sa venuje konceptu práv environmentálnej demokracie na úrovni Aarhuského dohovoru. Práva environmentálnej demokracie, ktorými sú prístup verejnosti k informáciám, účasť verejnosti na rozhodovaní a právo na súdnu ochranu v záležitostiach životného prostredia, sa prvý krát na globálnej úrovni objavili v Zásade 10 Deklarácie o životnom prostredí a rozvoji v Riu de Janeiro v roku 1992. Tou bola uznaná základná rola zapájania občianskej spoločnosti v rozhodovaní vo veciach životného prostredia, a mala zásadný vplyv pre naplnenie cieľov udržateľného rozvoja. Dodnes najvýznamnejším spracovaním Zásady 10 v medzinárodnom práve je Aarhuský dohovor prijatý Európskou hospodárskou komisiou OSN v roku 1998. Hlavnou výskumnou otázkou diplomovej práce je či a ako je možné merať environmentálnu demokraciu na úrovni regiónu EHK OSN, teda implementáciu ustanovení Aarhuského dohovoru jeho zmluvnými stranami. Výskumným problémom práce je preto vytvorenie teoretického rámca a metodologického postupu pre vznik kompozitného indikátora na meranie práv environmentálnej demokracie na úrovni Aarhuského dohovoru, ktorý je v práci demonštrovaný na jeho prvom pilieri. Práca má teoretickú povahu a na splnenie stanoveného cieľa používa kvalitatívnu metódu obsahovej analýzy a kvalitatívne postupy metódy tvorby...
|
|
|
Účast veřejnosti v řízeních podle stavebního zákona
Vozák, Jiří ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Účast veřejnosti v řízeních podle stavebního zákona Abstrakt Tato práce se zabývá účastí veřejnosti ve vybraných řízeních podle stavebního zákona. Hlavním cílem je posouzení toho, zda je v České republice zajištěna účinná účast veřejnosti. Z různých forem účasti veřejnosti se tato práce v detailu zaměřuje na účast spolků na ochranu životního prostředí. Ochrana životního prostředí je ve veřejném zájmu a základní úlohu by při ní měl hrát stát a jeho orgány. Při kolizi protichůdných veřejných zájmů se však může ochrana životního prostředí dostat do pozadí. Z toho důvodu je důležité, aby se i jiné subjekty mohly podílet na ochraně životního prostředí. Klíčovým institutem v této souvislosti je účast veřejnosti. Subjekty odlišné od státu v tomto ohledu disponují různou mírou práv a povinností a jejich postavení a možnost ovlivnit rozhodovací procesy se může lišit. Účast veřejnosti je v právním systému České republiky zakotvena na různých úrovních. V mezinárodním právu hraje nejdůležitější roli Aarhuská úmluva, v evropském právu umožňují účast veřejnosti některé směrnice a další právní předpisy EU. Vliv na účast veřejnosti má samozřejmě také judikatura Soudního dvora Evropské unie. Ve vnitrostátním právu jsou samotné základy účasti veřejnosti zakotveny v Ústavě a Listině základních práv a svobod. Tato obecná...
|
|
|
Posuzování vlivů na životní prostředí a účast veřejnosti.
Michek, Jan ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Tématem této diplomové práce je Posuzování vlivů na životní prostředí a účast veřejnosti. Struktura této diplomové práce je tvořena celkem šesti hlavními kapitolami, které jsou dále systematicky členěny do příslušných oddílů a pododdílů. První kapitola je kapitolou úvodní, ve které jsou obecně představena hlavní východiska úpravy procesu EIA. Ve druhé kapitole se čtenář může seznámit s přehledem základních mezinárodněprávních a evropských dokumentů, které se dotýkají dané problematika. Posléze následují dvě klíčové kapitoly této práce, které pojednávají o účinné právní úpravě procesu EIA v České republice a změnách, které přinesla novela č. 39/2015 Sb. o změně zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Pátá kapitola je následně věnována problematice účasti veřejnosti. Poslední kapitola je tvořena závěrem, ve kterém autor hodnotí a shrnuje nosné myšlenky diplomové práce.
|
|
|
Právo na informace o životním prostředí v kontextu svobodného přístupu k informacím
Prágerová, Lenka ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Tématem diplomové práce je právo na informace o životním prostředí v kontextu svobodného přístupu k informacím. Jedná se o progresivní oblast mezinárodního i českého práva, jejichž společným cílem je zaručit právo na informace všem osobám bez rozdílu a efektivně odstraňovat překážky zpřístupňování informací. Takto získané informace jsou užitečným nástrojem zejména pro tvorbu a posílení uvědomělé občanské společnosti. Tato diplomová práce si klade za cíl rozebrat obsah, význam a postavení všech stěžejních právních pramenů a určit vztah, který mezi nimi navzájem panuje. Důraz při tom klade na analýzu české právní úpravy a poznání jejích případných nedostatků.
|
|
|
Informace o životním prostředí
Švecová, Klára ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Jakkoli můžeme právo na informace o životním prostředí dnes chápat jako cosi automatického a v demokratické společnosti zcela přirozeného, je třeba si uvědomit, že v minulosti tomu tak zdaleka nebylo. Ruku v ruce s principem uzavřenosti státní správy neměla veřejnost prakticky žádnou možnost získat informace týkající se nejenom stavu životního prostředí, ale ani informace obecné týkající se prakticky čehokoli. Ostatně není se čemu divit, vždyť před rokem 1989 nebylo jak obecné právo na informace tak právo na informace o životním prostředí nijak zákonně natož ústavně upraveno. Nicméně demokratické změny odehrávající se po sametové revoluci s sebou přinesly i změny v oblasti práva na informace a toto právo bylo jak ve své obecné rovině - práva na informace, tak ve své speciální rovině - práva na informace o životním prostředí, zařazeno do právního předpisu nejvyšší právní síly, do Listiny základních práv a svobod, která se stala Usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. součástí ústavního pořádku České republiky. Na základě ústavního zakotvení pak bylo právo na informace o životním prostředí upraveno také v rovině zákonné (zákon č. 123/1998 Sb.), díky které dnes může veřejnost toto své právo s většími či menšími obtížemi nerušeně vykonávat. I přes argumenty uvedené v diplomové práci...
|
|
|
Právo na informace o životním prostředí
Hubálková, Magdalena ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
RESUMÉ PRÁVO NA INFORMACE O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ | 1 Právo na informace o životním prostředí RESUMÉ Cílem této práce je přiblížit právní úpravu práva na informace o životním prostředí. Existuje mnoho různých důvodů proč je potřeba zajistit široký přístup k environmentálním informacím. Kromě obecného požadavku na otevřenou a transparentní správu věcí veřejných a práva znát stav prostředí, ve kterém lidé žijí, je přístup k informacím o životním prostředí chápán také jako jeden z nástrojů environmentální politiky. Přístup k relevantním informacím je základní podmínkou zapojení veřejnosti do ochrany životního prostředí, protože pouze široké povědomí o stavu životního prostředí může vést k hlubšímu porozumění této problematiky a ovlivnit tak budoucí jednání celé společnosti. Tato práce se skládá ze čtyř hlavních částí, které jsou dále členěny na kapitoly a případně na podkapitoly. První úvodní část se zaměřuje na východiska a důvody právní úpravy přístupu k environmentálním informacím a obsahuje dvě kapitoly, zabývající se obecným právem na informace jako jedním z mezinárodně uznaných lidských práv a následně důvody a vývojem speciální úpravy informací o životním prostředí. Druhá část této práce poskytuje stručný přehled a charakteristiku jednotlivých pramenů právní úpravy zvoleného tématu. Tato část je rozdělena...
|
host ::
RSS.